středa 4. července 2012

Broušení a údržba nože

- 2. Díl seriálu „Kterak nůž sobě vhodný obstarati a o tento s mírou potřebnou pečovati.“

      Pokud víte k čemu a jak chcete svůj nůž používat, měli byste si snadno udělat představu, jak by měl váš nůž vypadat. Nezapomeňte si také vybrat správnou velikost nože, v opačném případě velmi brzy pocítíte únavu, zhorší se úchop a nebezpečné bolestivé zranění na sebe nenechá dlouho čekat.

      Následující řádky by vám měli napovědět, jak o takový nůž správně pečovat, protože jen perfektně udržovaná a připravená výbava vám může perfektně sloužit. U nože to platí dvojnásob. Základní pravidlo je mít nůž řádně nabroušen, zde bych chtěl apelovat především na vás, kteří se o nůž staráte svým dítkům. Několikrát jsem se setkal s názorem, že tupý nůž je bezpečnější a dítěti neublíží. To je holý nesmysl, při krájení tupým nožem musím vyvinout daleko větší tlak a vzhledem k tomu, že hůř proniká materiálem, má tendenci se smeknout, potom vážně hrozí nebezpečí poranění.


      Jak takový nůž správně nabrousit? Dnes již existuje nepřeberné množství různých pomůcek, některé jsou užitečné, jiné již mě. Za vyloženou svatokrádež považuji užití tolik oblíbených českých ostřičů v podobě ocelových koleček uchycených v plastovém rámu a svírajících konstantní úhel. Nejenže většinou na ostří vytvoří zuby, které spíš trhají, než krájejí, ale také příliš "užírají" čepel. Já jsem si zvykl používat oboustranný brusný kámen s hrubostí 800 resp. 1200 grit. Na případné doleštění fasety používám voděodolný smirkový papír s hrubostí 2000. No a jak na to? V první řadě si pořiďte brusný kámen, pro učení stačí i levnější, je však potřeba aby měl co největší plochu. Zrovna tak zajděte do bazaru a kupte si nějaké nože na učení. Jen praxe dělá mistra a po čase sami poznáte, že už vám vaše laciné vybavení nestačí.

      Čepel nože položte na navlhčený brusný kámen u patky, tak aby osa čepele svírala spolu s povrchem kamene úhel přibližně 20°, to je úhel, který se považuje za ideální kompromis, mezi ostrostí a trvanlivostí ostří. Samozřejmě platí pravidlo, že je lepší zachovat úhel fasety daný výrobcem a respektovat tak původní určení nože. Dvacetistupňový úhel také není dogma, pokud brousíte menší nůž na jemné práce, můžete si dovolit brousit pod menším uhlem, na druhou stranu, pokud brousíte nějaké pracovní nástroje, jako sekáče a mačety, tak je lepší volit uhel větší. Ať už se rozhodnete pro jakýkoli úhel, ten který si zvolíte, musíte udržovat po celou dobu broušení, jinak vytvoříte na ostří „bříško“. Nožem táhněte stejnoměrným tlakem po brusném kameni od patky k hrotu, tak jako byste chtěli z brousku odkrojit slabý plátek. O něco menším tlakem táhněte nožem zase zpět, od hrotu k patce. Menší tlak se používá, aby se na ostří nevytvořila tzv. jehla. Alespoň ze začátku je dobré si jednotlivé tahy čepele počítat a stejný počet tahů použít i na druhou stranu čepele, tak aby nedocházelo ke zbrušování pouze z jedné strany. Po nějakém čase na brusném kameni uvidíte šedou mazlavou hmotu, jedná se o částečky kovu a materiálu, ze kterého je brousek vyroben. Tuto hmotu není potřeba nijak odstraňovat, není na závadu, ale naopak napomáhá broušení. Pak už stačí fasetu jen přeleštit, třeba na napnutém koženém řemenu.

      Perfektně ostrým nožem to ovšem nekončí, je také nutné čepel ochránit proti korozi. K tomu stačí nůž čistit po každém použití a opatřit mastným filmem. Osobně jsem si zvykl nosit kousek flanelu napuštěného olivovým olejem, kterým čepel čistím. Pravda je že třeba silikonový olej jako třeba konkor, nebo silkal vytvoří film trvanlivější, ale nějak jsem si nezvykl na krajíc s příchutí kulometu. Čas od času je dobré čepel zbavit škrábanců a hlubších map po oxidaci. Stačí čepel přeleštit smirkovým papírem, začněte se zrnitostí 1200 grit a pokračujte alespoň dvěma jemnějšími až po zrnitost alespoň 2000 grit. Leštěte Ručně! Pokud byste použili některou z elektrických vymožeností, tak byste bez potřebných znalostí mohli čepel příliš vyhřát a ta by pak ztratila svoje vlastnosti, mohla by se stát příliš měkkou a pak by „nedržela ostří“. Problém nastává u damaškových čepelí, kde takto přijdete o kresbu damašku a bude potřeba ho do čepele opět vyleptat např. chloridem železitým (FeCl3), bez zkušeností se do toho ovšem nepouštějte sami a raději to nechte na profesionálovi.

      Nůž ovšem netvoří pouze čepel a je nutné se postarat i o rukojeť. Jak už jsem psal v předchozím článku, záleží na materiálu ze kterého je rukojeť vyrobena. Kost je opravdu nenáročná, a pokud vám nůž nějak nešťastně nespadne a nedojde k poškození, vydrží déle než vy. U parohu a rohoviny je dobré, ovšem ne nutné, při dlouhodobějším uložení rukojeť konzervovat také nějakým přírodním olejem. Jiná situace nastává u dřeva, které vysychá přeci jen rychleji, ale ani tady v tom nehledejte žádnou vědu. Opět stačí rukojeť čas od času přeleštit smirkovým papírem a napustit olejem. Já používám lněný, ale přípravků je spousta a můžete si sami vybrat. Nejlepší je očištěnou rukojeť ponořit celou do oleje a mírně zahřívat. Olej může být horký, ale ne vařící. Nůž v olejové lázni nechte klidně několik hodin. Dřevo nasákne takové množství, jaké samo zvládne. Po vykapání a vytření přebytečného oleje můžete rukojeť přeleštit hadříkem potřeným včelím voskem, nebo nějakým jiným přípravkem na konzervaci dřeva.

      Co se týče údržby nože, je to všechno. K noži ovšem patří i pouzdro a i zde záleží na materiálu, ze kterého je vyrobeno. Například kydex stačí vzít pod sprchu a nylon vykartáčovat. Jiná situace nastává u pouzder z přírodních materiálů, ale ani tady není potřeba žádná přehnaná péče. Osobně říkám, že je nejlepší udržovat pouzdro čisté, hlavně zevnitř a dal ho neřešit. Pak je na každém na první pohled poznat, jestli je to skutečný tulák který nůž používá nebo jen lufťák co vyrazí jednou ročně do kempu. Každá oděrka nebo skvrna je důkazem toho co jste už zažili. Věnoval bych jen pozornost šití, jestli se někde nepáře a samozřejmě závěsu, abyste pouzdro někde neztratili i s nožem.

      Snad ani nemusím zmiňovat, abyste nikdy nůž neodkládali na zem bez pouzdra, abyste ho nikde nezabodávali, nebo nezasekávali, když ho nepoužíváte. Nikdy se nožem nehrabejte v ohni, setkal jsem se dokonce s člověkem, co si na nůž spokojeně napíchl buřta a začal si ho s chutí opékat, nebo s jiným co nožem vyhrabával z popela brambory. Pokud nožem štípáte dřevo, použijte dřevěný tlouk a ne kámen. Ale to už všechno jistě znáte, tak již nezbývá nic jiného, než vám popřát ať vám nůž dlouho a dobře slouží.

Edward Smith
Hraničář

Žádné komentáře:

Okomentovat