Práchno je zřejmě ten nejkvalitnější troud, jaký lze jednoduše vyrobit. Jedná se o zuhelnatělé plátno z přírodního materiálu, tedy len, bavlna, nebo konopí. Snadno chytá jiskru a lze ji snadno rozfoukat. Rozdělat oheň pomocí práchna nezabere ani půl minuty. Na druhou stranu je poměrně háklivé na vlhnutí a je velmi křehké, tedy vznikají určité problémy při transportu. Z historického hlediska se práchno ve středověku pravděpodobně příliš nepoužívalo, protože výroba textilu byla velmi drahá. Navíc bavlna byla v Evropě až do osmnáctého století prakticky neznámá. Naštěstí fantasy je pouze středověkem inspirována a tak v našem pojetí v tom nevidím žádný zásadní problém.
Výrobu práchna začněte rozděláním ohně. Než se rozhoří, "naporcujte" si plátno na potřebné rozměry. Je jedno zda budete používat čtverce, obdélníky, nebo kolečka. Je možné vytvořit z dlouhého pruhu plátna i smotek, tak jak se balí obvazy a po zuhelnatění si z něj jen odtrhnout potřebný kus.
Připravený materiál umístěte do plechovky tak, aby byla pokud možno co nejvíce naplněna a obsahovala co nejméně vzduchu. Plechovka nemusí mít příliš pevně těsnící víčko. Při pálení v plechovce vzniká přetlak a mohlo by se stát, že by bouchla a plátno by se vám vysypalo do ohně. Pokud je víčko příliš těsné, je nutné do něj udělat otvor, například pomocí hřebíku, tak aby plyny vznikající při pálení mohly unikat. Naopak pokud je příliš volné, zajistěte ho drátem, aby se plechovka nemohla otevřít.
Plechovku s plátnem poté umístěte do ohniště, zahrňte ji popelem a přiložte. Udržujte nad plechovkou oheň přibližně půl až tři čtvrtě hodiny. Doba je odvislá od druhu a množství páleného plátna. Pokud si nejste jisti, je lepší vydržet déle.
Po vyhasnutí ohniště je možné plechovku vyjmout, s otevíráním však počkejte až do úplného vychladnutí. Mohlo by se lehce stát, že horké práchno se vznítí. To že plechovky necháte chladnout na nehořlavé podložce je samozřejmost. V opačném případě byste si mohli podpálit tábořiště.
Po otevření plechovky byste měli nalézt zcela černé kousky textilu, na kterých není ani stopy po původní barvě, nebo potisku.
Pokud naleznete práchno pouze hnědé, nebo se znatelným potiskem, nedošlo k úplnému zuhelnatění a takové práchno bude špatně zachytávat jiskry.
Hotové práchno je křehké, snadno se dělí a při promnutí mezi prsty se drolí. Pro přenášení práchna je nejlepší ho umístit do nějaké pevné krabičky, tak aby nemělo šanci moc "cestovat", pokud jste práchno vyráběli v plechovce menších rozměrů, je možné ho nechat přímo v ní.
Dobré práchno zachytí už první vykřesanou jiskru, která na něj dopadne. Během několika vteřin je možné tak vykřesat a rozfoukat oheň.
Místo plátna je možné alternativně použít i rozcupovaný konopný provaz, lipové lýko a jiné přírodní vlákna. Práchno z plátna je ale nejkvalitnější.
Kdysi jsem úspěšně vyrobil práchno i v plynové troubě, na plechu, stejně jako když pečete buchtu. Výhodou je, že můžete sledovat postup zuhelnatění, ale tento postup postrádá své kouzlo a vůni kouře. Je možné ho vyrábět i v plechovce na plynovém vařiči anebo nouzově zapálením plátna a jeho následným udušením. Trapeři a osadníci Ameriky prý nouzově zapalovali oheň pomocí práchna tak, že do pušky místo kule naládovali kus hadru a vystřelili. Expandující plyny hadr zapálili a ten bylo možné rozfoukat do plamene. Pokud to tak skutečně bylo, jednalo se bezpochyby opravdu o krajní situace.
Edward Smith
Hraničář
Žádné komentáře:
Okomentovat