 |
| kovaný hřebík |
I když kovářské řemeslo bezpochyby nepatří mezi hlavní hraničářské dovednosti, není od věci se dozvědět alespoň základy. Ne vždy je možné si poradit jinak, například dřevěným kolíkem a tak člověk tyto vědomosti jistě ocení třeba při stavbě dlouhodobějšího obydlí v divočině.
Začněte výběrem vhodného materiálu, síla tyče je odvislá od síly požadovaného hřebíku. Hřebík na obrázku byl vykován z kulatiny o průměru 10 milimetrů. Hřebíky této velikosti je dobré kovat z materiálu dvojnásobného průměru. Samozřejmě u větších kousků už rozdíl nemusí být tak markantní. Jde jen o to vytvořit dostatečné osazení, pro usazení výkovku v hřebovnici a vykování hlavy.
 |
| osazení |
Pořádně nahřejte materiál, ale ne zas příliš. Pokud začne železo jiskřit jako prskavka, je lepší ho odseknout a dál nepoužívat. Takto spálený materiál se stává křehkým a rád praská.Tyč osaďte na hraně kovadliny. Velikost osazení je závislá na délce hřebíku.
 |
| otočit o 90° a osazení |
Poté tyč otočte kolem podélné osy o 90° a opět osaďte. Nyní můžete začít hřebík prodlužovat.
 |
| prodlužování |
Prodlužování provádějte tak, že budete směřovat údery kladiva od osazení k hrotu. Prodlužujte tak dlouho, dokud nebude mít hřebík průměr otvoru v hřebovnici a nebude možne jej do ní volně vložit.
 |
| kování hrotu |
Následuje vykování hrotu. Při kování hrotu, neb i ostří je nutné dbát na to, aby hrot byl položen těsně u hrany kovadliny. V opačném případě by ostré údery mohly dopadnut na dráhu kovadliny a poškodit ji.
 |
| naseknutí |
Nyní si můžete na útince naseknout tyč. Nasekávejte v takové vzdálenosti od osazení, aby vám zbylo dostatečné množství materiálu na hlavu hřebíku.
 |
| usazení v hřebovnici |
Nyní nahřátý polotovar umístěte do hřebovnice, zbytek materiálu ulomte a můžete začít pěchovat hlavu.
 |
| pěchování |
Po pěchování stačí už jen hřebík zchladit a vyklepnout z hřebovnice.
Omlouváme se za nižší kvalitu fotek, nebylo v tu chvíli nic vhodnějšího po ruce, než telefon...
Edward Smith
Hraničář
Žádné komentáře:
Okomentovat