Co se rozdělávání ohně týče, už jsme si ukázali
jak oheň vykřesat, jak je možné ho rozdělat
třením dřev. Vysvětlili jsme si, že je k tomu potřeba troud a jak si připravit dva nejpoužívanější,
hubku a
práchno. Co jsme si ovšem ještě neřekli, jak k rozdělávání ohně přistupovat z praktického hlediska na dlouhodobých výpravách. Pokud jste na výpravě odkázáni na své schopnosti, tak jako cokoli, co děláte a budete dělat vyžaduje plán, je nutné plánovat i použití ohně, spotřebu troudu, tak i "naleziště" paliva.
|
ohňový vak s popisem obsahu |
Pokud chodíte do přírody na krátké dvou, až třídenní výpravy, je možné, že jste problém s rozděláváním ohně ještě neměli. Pokud ovšem vyrazíte na vícedenní trek, tak vám zásoby troudu začnou poměrně rychle docházet a to nemluvím o tom, když většinu času proprší, po dvou dnech dešťů troud zvlhne a zvedne se jeho spotřeba. Dalším problémem bude najít suchý materiál, který zapálíte rozfoukáním troudu.
|
Naplněný ohňový vak |
Určitým řešením je ohňový vak, nejedná se o žádný převratný vynález, ale v nepříznivých podmínkách vám rozdělání ohně značně usnadní. Ohňový vak je vlastně jenom obyčejný kožený pytlík, naolejovaný tak, aby nepropustil vodu. Do něj průběžně doplňuji dobře hořlavé materiály, tak jak je spotřebovávám. Když na výpravě narazím na dostatek suché trávy, mechu, nebo břízy, hned vak doplním a používám místní zdroje. Jeho hlavním významem je tedy, že při dobrém plánování vám zajistí pohodlné rozdělávání
|
ohňový vak |
ohně v podstatě kdykoli.
Ano je možné namítnout, že se jedná o "nošení dříví do lesa", vždyť suchý materiál v lese najdu téměř vždy, ptačí hnízdo v dutině stromu, roští ve skalní rozsedlině, nebo myší hnízdo na mezi. To je pravda, ale pokud jsem po celodenním dešti promočený na kůži, je par stupňů nad nulou a začíná se stmívat, to poslední co chci, je lézt po stromech a hledat ptačí hnízda. To můžu udělat až po tom co se zahřeju, usuším a spolknu něco teplého. A to za pár gramů navíc rozhodně stojí.
Pokud si budete ohňový vak pořizovat, neplňte jej pouze jediným materiálem, udělejte si nějakou rozumnou kombinaci lehce sehnatelných materiálů a samozřejmě se je naučte používat. Pak vás nic nepřekvapí. Zvykněte si večer u ohně vak otevřít a nechat ho vyschnout. A určitě doporučuju do něj uložit i svíčku, tou se vám pak bude zapalovat další oheň zase snáz. Je možné se dočíst, že staří trapeři a osadníci divokého západu sebou nosili i silnější třísky a pokud byla možnost tak na vozech i palivo. Ve střední Evropě sice nemáme prérie a nějaký strom se najde snad vždycky, ještě tak s výjimkou hřebenů hor, ale i tak to stoji za zamyšlení.
Edward Smith
Hraničář