Jak rozdělat oheň třením dřev pomocí luku - How to start a fire with bow drill

      Jak už jsme si říkali, způsobů jak rozdělat oheň je přehršel, dnes si opět ukážeme jeden z nejstarších. Tření dřev pomocí luku.

      Co se týče luku, jedná se pouze o zahnutou větev, spíše pevnější. V žádném případě není pružná tak jako skutečný luk určený k lukostřelbě. Pružný luk by se při tření ohýbal, tětiva by se povolovala a klouzala po dříku.

délka dříku je cca 30 cm

      Dřík je dlouhý zhruba 25 - 35 cm, široký cca 2cm. Pro začátečníky je určitě rozumnější dát si tu práci a vyrobit si dřík šesti, nebo osmiúhelníkového průřezu. Hrany dříku se při tření zaříznou do tětivy a ta pak má o poznání menší tendenci po dříku klouzat. Můžete si dovolit tlačit víc na lůžko a tření je tak efektivnější. Do luku nasazujte dřík z vnější strany, pokud byste ho nasadili mezi luk a tětivu, při tření by dřík klouzal po luku a tím by se zpomaloval a vy se zbytečně namáhali.

šestiúhelníkový průřez dříku

      K ohňové desce bych poznamenal pouze tolik, že její síla se pohybuje od 1,5 cm do 2,5 cm a šířku volte alespoň o něco větší než je šířka dříku. Délka by pak měla být dostatečná na přišlápnutí nohou. Její stabilita a stabilita dříku při tření je klíčová pro rychlé rozdělání ohně. Proto si při tření ruku s lůžkem pohodlně opřete o nohu, jíž stojíte na ohňové desce. Snížíte tím možnost výkyvu dříku a všechnu energii vložíte do tření.

ohňová deska šíře 2cm

zářezy šíře 1cm

      Lůžko je asi nejlepší vyrobit z kamene, nebo vyřezat z většího suku, případně i z nějakého tvrdšího dřeva. Je možné narazit i na lůžka z kosti, nebo parohu. Při jejich výrobě indiáni fantazií nešetřili, často je zdobili rytinou a údajně je i vyřezávali do podoby ohňového ptáka. Do kamene můžete vytvořit důlek pomocí ostrého úštěpu křemene. Jeho velikost by měla být dostatečná, aby pěkně sedlo do dlaně a nedocházelo při tření ke kontaktu prstu a dříku, jinak byste si mohli pořídit nepříjemné puchýře. Velká a obzvláště kamenná lůžka se vám zase dost pronesou, takže přípravě lůžka věnujte nějaký čas a najděte a upravte si vhodný oblázek dopředu, ještě než půjdete tábořit. Pokud nechcete pomůcky na rozdělávání ohně nosit stále sebou a spoléháte na to, že vhodný materiál najdete na místě tábořiště, lůžko vyrábějte nejlépe ze syrového tvrdého dřeva.

lůžko z pískovcového oblázku

       Na zachytávání vydřeného žhavého popela je možné použít pevnější dobře hořlavý materiál, jako třeba březová kůra, tenká tříska, nebo hubka. Indiáni prý používaly dřevěné vyřezávané "pánvičky" odkud popel vsypávali do troudu, ale při použití hubky to považuji za zbytečné.

Ještě jedna rada na závěr, nezoufejte pokud se vám nepodaří rozdělat oheň hned napoprvé, na podruhé, nebo na popatnácté to už určitě dokážete, chce to jen vytrvat a vyzkoušet si svůj vlastní postup, který vám bude vyhovovat. Podobné techniky se označují za primitivní, ale o to větší praxe je potřeba, aby je člověk dokázal účinně používat.

Edward Smith

Hraničář