
Lidstvo troudnatec využívá již déle než 5000 let, jako troud, nebo k stavění krvácení. K přípravě hubky z troudnatce nejsou za potřebí žádné zvláštní nástroje a vystačíte si se vším, co naleznete v přírodě. Je tedy pravděpodobné, že hraničáři využívali jako troud spíše právě hubku.

Začněte tím, že okrájíte z plodnice kůru, při tom použijte velmi ostrý nůž s kratší čepelí. Při práci buďte velmi opatrní, riziko zranění je vysoké. Poté odstraňte hymenofor, tedy všechny rourky zespod plodnice. Konečné dočištění je nejlepší provádět tak, že plodnici přehnete přes kousek větve a postupně odřežete všechny zbytky. Nakonec odstraňte i jádro. Zbude vám plstnatá část připomínající korek.


Po třech týdnech nechte hubku pořádně vyschnout na prudkém slunci, nebo nad ohněm, dávejte ale pozor, aby se nevznítila. Hotovou hubku uchovávejte v suchu, přece jen se jedná o houbu a tak ráda táhne vodu. Před tím než na hubku budete křesat jiskru, je nutné její povrch trochu rozrušit ostřím nože, nebo hranou pazourku, povrch bude víc připomínat semiš a bude jiskru lépe chytat.
Hubka časem začne hůř chytat jiskru a bude obtížnější ji udržet, pak znovu opakujte postup s máčením v roztoku popela, většinou stačí už jen pár dní.
Po zapálení hubka bude stále hořet, je zbytečné ji spálit celou pro rozdělání jediného ohně, proto si ulomte hořící kousek, ze kterého oheň rozfoukáte. Nebo hořící hubku po rozfoukání uduste, ale pozor vydrží hořet opravdu dlouho.
Hraničář